Motorky jsou můj život. Neznám lepší pocit radosti, svobody a vzrušení, než je jízda za řídítky motorky. K závodění jsem se dostal náhodou, když jsem jednou vyrazil na veřejné jízdy na okruh do Brna. Tenkrát jsem to vůbec neuměl, ale věděl jsem, že tohle chci dělat dál a víc. Přicházely pády, popraskaný kapoty, někdy i rámy a taky zlomené kosti. Ale nikdy mě to neodradilo a úspěchy se brzy dostavily. To byly ještě normální okruhy. 

Život se mi změnil, když jsem přijel poprvé do Hořic. Kouzlu road racingu jsem podlehnul a zůstal na něm závislý doteď. Hořice, jsem vyhrál už celkem sedmkrát a třicetkrát stál na stupních vítězů. Nevím, co to se mnou je, ale mám v sobě touhu překonávat ty nejextrémnější výzvy. Tou úplně největší, pro všechny road racery je Isle of Man. V roce 2012 jsem na Manx Grand Prix vyhrál závod nováčků. Mít svoje jméno vyryté na vítězné trofeji na Manu je snem všech závodníků. Jsem šťastný, že mě se splnil. 

Tím jsem vykročil mezi největší extrémy v motocyklových závodech na světě. Na Tourist Trophy jsem se dostal mezi elitních 20 jezdců z celého světa. Na slavném závodě do vrchu Pikes Peak jsem dojel hned napoprvé čtvrtý ve své kategorii a vyhrál Rookie of the Year. Mezi nejlepší dvacítkou jsem byl také na Ulster Grand Prix a North West, což jsou hned po TT na Manu největší road racingové závody na světě. Dostal jsem se mezi nejlepších patnáct jezdců Ameriky na největším závodě v Daytoně 200. Vím také, jaké to je kroužit 24 hodin dokolečka, jako blázen 🙂 Na MS – Endurance jsme s týmem úspěšně dojeli závody ve slavném Le Mans i Bol d’Or.

Zkusil jsem na silničních motorkách fakt skoro všechno a vím, že mě to nikdy neomrzí. Stejně tak se mi neomrzí ani úplně normální projížďka na mý „prdlavce“ v neděli po obědě na

rodné Vysočině. Před pěti lety jsem si řekl, že zkusím předávat svoje zkušenosti ostatním lidem a založil jsem motoškolu 1000 zatáček s Kamilem Holánem. Zjistil jsem, že mě strašně baví pracovat s lidmi a sdílet s nimi naši společnou vášeň. Odměnou jsou mi úsměvy na tvářích všech, kteří se mnou trénují. Od těch méně zkušených až po ty sportovně založené rychlíky. 

Každý jednou začíná. I já se to musel naučit. Někdy to hodně bolelo a taky stálo dost peněz. Vším tím jsem si musel projít sám, v době, kdy jsem začínal, nebyly žádné kurzy ani motoškoly. 

A jak vznikla myšlenka založit Motoškolu Kamila Holána a Michaela Pamy? S Michaelem jsme si v Hořicích řekli, že by bylo fajn své zkušenosti předávat dál. Dali jsme dohromady tým profesionálních instruktorů složených z našich přátel a velmi úspěšných jezdců, kteří tě provedou kurzem tak, že se pro tebe jízda v zatáčkách stane bezpečnou zábavou.

A nebojte, půjdeme určitě ještě mnohem dál 🙂